Vytisknout

 

Stojí za připomenutí, že osteoporóza nemá jedinou příčinu, a že úbytek kostní hmoty může pokračovat mnoho let po přechodu i u žen, které dodržují správnou životosprávu. S věkem klesá funkce kostních buněk, které tvoří novou kostní hmotu a snižuje se jejich schopnost opravovat mikropoškození kostního materiálu. Podobně je tomu u starých mužů. Příčinou involuční osteoporózy tedy není zrychlený úbytek kostní hmoty, ale naopak její zpomalená novotvorba. Pro pacienty s výrazně zvýšeným absolutním rizikem zlomenin při involuční osteoporóze je proto vhodná léčba, která tuto novotvorbu podpoří (léčba anabolická) a nikoli léčba, která funkce kostních buněk tlumí (léčba antikatabolická, antiresorpční). Z užívání antiresorpčních léků mají naopak největší prospěch pacienti se zrychleným úbytkem kostní hmoty. Pro každého pacienta je tedy třeba zvolit léčbu, která právě u něj nejlépe ovlivní stav skeletu. Současně však lékař zvažuje bezpečnost léčby a pravděpodobnost dlouhodobého nebo trvalého podávání zvoleného léku. Pro pacienty je důležitým argumentem pro setrvání v léčbě také informace, zda zvolený lék příznivě ovlivňuje tkáně jiné než kost (např. snižuje riziko nádorového onemocnění nebo srdečních a cévních komplikací).  

Nehormonální léčba, snižující rychlost úbytku kostní hmoty (antiresorpční léčba). V České republice jsou dostupné léky ze 4 skupin: selektivní modulátory estrogenních receptorů, aminobisfosfonáty, denosumab a sůl stroncia. Tyto léky se liší mechanismem účinků a také účinky na tkáně jiné než kost. Volba mezi těmito léky je individuální podle očekávaných přínosů a rizik léčby. Všechny uvedené léky spolehlivě zabraňují dalšímu zhoršování mikroarchitektury kostní hmoty, ale nenavozují vytváření nové kostní hmoty. Riziko zlomenin obratlů klesá při užití všech těchto léků obdobně (o 30 – 50%). Tento efekt se u aminobisfosfonátů vysvětluje mj. zvýšením obsahem kostního minerálu (tvrdosti kosti) a u raloxifenu zlepšením pružnosti kosti. 

 Selektivní modulátory estrogenních receptorů, jejichž představitelem je lék raloxifen, působí na kost podobně, jako přirozené pohlavní ženské hormony (tlumí odbourávání kosti a upravují činnost buněk, které tvoří kost). Raloxifen upravuje také koncentrace cholesterolu v krvi. Na prsní žlázu a na děložní sliznici raloxifen působí opačně než estrogeny - u žen se neobnovuje krvácení, nezvyšuje se riziko nádorového onemocnění dělohy a významně klesá riziko nádorového onemocnění prsu. Lék se užívá denně jako tableta nezávisle na jídle a nemá nežádoucí účinky na zažívací ústrojí. Nesmějí ho však užívat ženy, které mají prokazatelně vyšší riziko tromboembolické nemoci.

 Aminobisfosfonáty se jako tablety užívají buď jednou týdně (alendronát a risedronát), nebo jednou za měsíc (ibandronát). Tablety se musejí brát nalačno, dobře zapít čistou vodou a během dalších 30 až 60 minut je vyloučeno jídlo a ulehnutí. Léčbu je třeba okamžitě přerušit při bolestech jícnu nebo v nadbřišku, protože tableta může dráždit sliznice jícnu a žaludku. Dva aminobisfosfonáty jsou také dostupné v injekční formě, ibandronát se aplikuje jednou za 3 měsíce, kyselina zoledronová jednou za rok. Pouze posléze uvedený lék umožňuje díky dlouhému intervalu mezi dávkami potřebnou úpravu novotvorby kostní hmoty. Podání aminobisfosfonátu v injekci i tabletou může vyvolat příznaky podobné chřipce. Příznaky bez následků odeznívají během  3 dnů, zejména po užití Paralenu. Při užívání aminobisfosfonátů je nezbytné zajistit doporučený příjem vápníku kolem 1 g denně (s výhodou v potravě, mléčné výrobky) a vitaminu D (800 jednotek denně).

 Denosumab je monoklonální protilátka proti látce, která navozuje zvýšenou tvorbu a aktivitu osteoklastů (buněk resorbujících kost). Podává se jako injekce do podkoží jednou za 6 měsíců. Nemá žádné významné nežádoucí účinky. Při léčbě denosumabem je nezbytné zajistit doporučený příjem vápníku kolem 1 g denně (s výhodou v potravě, mléčné výrobky) a vitaminu D (800 jednotek denně).

 Sůl stroncia je dostupná v sáčcích jako prášek, který se vsype do vody. V této soli pacientka denně dostává kolem 600 mg stroncia, které nahrazuje vápník v kostech. Protože stroncium zadržuje rentgenové záření více než vápník, je obtížné denzitometricky ověřovat stav kostí během léčby. 

 Léky zvyšující množství kostní hmoty (anabolické léky). V České republice je dostupný jednak přirozený parathormon, jednak teriparatid, který je účinným fragmentem přirozeného parathormonu. Lék se podává injekčním perem, podobně jako insulin. Dávka dvaceti tisícin miligramu teriparatidu denně postačuje k tomu, aby se během 18 měsíců významně zvýšilo množství zdravé kostní hmoty, a proto při léčbě velmi významně klesá riziko nových obratlových i neobratlových zlomenin. Po vysazení léčby se získaná kostní hmota musí udržovat některým z léků, uvedených v předchozích odstavcích. Anabolická léčba teriparatidem nebo parathormonem je nákladná a v České republice ji schvaluje komise. Na léčbu má nárok každý pacient s osteoporózou léčený glukokortikoidy (prednison v denní dávce 5 mg nebo více) po dobu nejméně 6 měsíců. Léčba je také dostupná pacientům s BMD -3 T skóre nebo horším a dvěma zlomeninami obratlů, pokud není úspěšná dosavadní alespoň dvouletá jiná léčba. Léčba není možná, pokud pacient prodělal nádorové onemocnění, byl ozařován nebo trpí kostní nemocí jinou než osteoporózou. Při osteoanabolické léčbě je nezbytné zajistit doporučený příjem vápníku kolem 1 g denně (s výhodou v potravě, mléčné výrobky) a vitaminu D (800 jednotek denně)

PAMATUJTE!

Každá zlomenina (pokud její příčinou není autohavárie nebo pád z velké výšky) je závažným důvodem k vyšetření stavu kostí. Platí to i pro zlomeninu dolního předloktí po upadnutí.

Důvodem pro vyšetření stavu kostí je také užívání prednisonu nebo medrolu v denní dávce 5 mg nebo více po dobu delší nežli 6 měsíců.

O osteologické vyšetření lze požádat také prostřednictvím Ligy proti osteoporóze.

Od lékaře se máte dozvědět, zda u vás byla zjištěna osteoporóza, jak významná je pravděpodobnost, že právě vy proděláte v dalších letech zlomeninu, jaká byla příčina úbytku kostní hmoty, jak může doporučená léčba toto riziko ovlivnit a zda je přínos léčby větší než komplikace nežádoucími účinky léčby.

Fyzická aktivita, dietní i medikamentózní opatření, ať již preventivní nebo léčebná, jsou opatřeními dlouhodobými. Trpělivost potřebujete nejen vy, ale i váš lékař. O účinku léčby se můžete přesvědčit laboratorním vyšetřením krve už za půl roku a osteodenzitometricky za 1-2 roky. Uvědomte si však, že pokud vám během předchozího života ubylo už 40% kostní hmoty, je riziko zlomeniny téměř desetkrát zvýšené, a zůstává vysoké, i když berete účinný lék.

Pozor na pády!

I při pravidelném užívání účinných léků je stále nutná opatrnost. Ke zlomenině obratle může dojít nejenom při pádu, ale také při zvednutí těžšího předmětu (třeba i tašky s nákupem). Neohýbejte se proto pro předměty, raději si klekněte. Nesnažte se trhnutím otevřít těžké dveře nebo okno. Nestěhujte sami těžký nábytek. Vědomě usilujte o správné držení těla. Pádům předcházejte i uspořádáním bytu (dostatečné osvětlení, neklouzající koberce, madlo a neklouzavé předložky v koupelně a na toaletě). Noste pevné boty. Užívejte správné brýle. Pokud berete léky, po kterých se vám zhoršuje rovnováha, informujte o tom lékaře.

Žádný ze známých léků nepůsobí plnohodnotně bez současně zajištěného dostatečného přívodu vitaminu D a vápníku.

Příznivé účinky nebudou u žádné léčby trvalé, pokud léčené kosti nebudou přiměřeně fyzicky zatěžovány.

A nezapomeňte!

Osteoporózu, ale i její nebezpečí, lze snadno zjistit již v bezpříznakovém období a účinně ji léčit ještě dříve, než se projeví zlomeninami.

 

Copyright 2011 Jaké léky jsou doporučovány při osteoporóze.
Templates Joomla 1.7 by Wordpress themes free