Milada Schinkmannová

Vytisknout

     Moje " seznámení " s osteoporózou bylo nečekané. Na jedné z přednášek Univerzity třetího věku na 1.lékařské fakultě, kterou jsem navštěvovala před 15 lety, jsem se dozvěděla, jaké jsou příznaky osteoporózy. Ke svému nemilému překvapení jsem zjistila, že většinu těch příznaků mám, včetně zlomenin. Šla jsem proto na vyšetření do osteocentra III.interní kliniky 1.LFUK k panu prof. Štěpánovi.Po důkladném  vyšetření mi bylo sděleno, že mám osteoporózu a je proto nezbytné zahájit léčbu. Léčím se tam doposud a jsem nesmírně vděčná lékařům z osteocentra za jejich péči, neboť po posledním denzitometrickém vyšetření  se zjistilo, že došlo ke zlepšení. Vzhledem k mému věku, je mi 76 let,  i samotné zastavení nemoci  by bylo velikým úspěchem.

      Na osteocentru jsem se rovněž dozvěděla o nově založené pacientké organizaci  Liga proti osteoporóze a stala jsem se její členkou. Na setkáních a konferencích pořádaných Ligou jsme získávali řadu  nových  informací, nevěděla jsem např., že  se osteoporóza týká rovněž mužů, že se tato nemoc dá úspěšně léčit a jak je důležitá prevence a včasná diagnóza. A životospráva a zdravý tělesný pohyb. Navíc jsme měli možnost předat si vzájemně zkušenosti  i optimusmus a odcházeli jsme s vědomím, že se s osteoporózou dá úspěšně bojovat a žít.

     V r. 2010 jsem se stala členkou rady Ligy a snažím se v rámci  svých možností pomáhat  a oceňuji práci a obětavost všech, kteří  nezištně ve vedení Ligy působí.
 
Copyright 2011 Osobní příběhy.
Templates Joomla 1.7 by Wordpress themes free